11. 4. 2016   Mgr. Petr Hlušička

V dnešní době je požadavek po pracovnících odlišný od dřívějších dob, v daleko větší míře je pracovní prostředí nastaveno na práci ve skupině. Malé procento lidí má opravdu samostatnou pozici, která je organizačně vyčleněná. Existence ve skupině je s pracovním procesem pevně spjatá. V pracovním kolektivu se odehrávají typické jevy a probíhají vlivy, které ovlivňují jednotlivce ale i skupinu jako celek.

Je nezbytné zmínit alespoň některé vlivy, které skupiny sami o sobě mají, na jednotlivce, ale i na skupinu jako takovou. Tyto účinky vstupují do děje, vždy kdy se nějaká skupina vytvoří, nejde je snadno ovlivnit, ale je důležité je poznat a uvědomovat si je.

Atraktivita vs. repulzivita

Při prvním vstupu jedince do nové skupiny (společnosti) zároveň vstupuje do nové interakce s jejími členy. V tomto okamžiku začíná mít vliv vzájemná přitažlivost (atraktivita) či odpudivost (repulzivita) mezi ním a skupinou jako celkem. Čím větší je atraktivita skupiny pro nového člena, tím pozitivnější vliv to bude mít na nové vztahy. Tento faktor není dobré opomíjet a je důležité na něj brát ohledy v rámci vytváření nových pracovních skupin, zařazování nových členů či náboru nových zaměstnanců do zavedených týmů.

Také je to jeden z důvodů, proč je nutné monitorovat situaci v oblasti mezilidských vztahů v rámci společnosti a aktivně pracovat s výstupy. Pasivní přístup může velmi často způsobit problémy nejen v rámci dané skupiny, ale díky neformálních skupinám i v rámci společnosti jako celku. Zde platí pravidlo, že zachycení konfliktní situace vycházející z této problematiky hned na počátku, může ušetřit spoustu energie a zdrojů, které se musí věnovat na její řešení v posledních fázích.

Sociální posilování a spolupráce

Každý jedinec má určitou míru sociální potřeby být přijímán a akceptován. Všechny jeho výkony ve skupině prochází sociálním akceptováním a oceněním. Takovéto přijetí posiluje jeho jednání (pracovní činnost – výkonnost) a tedy i upevnění jeho hodnoty a potřeby po spolupráci. Naše vlastní sebehodnocení je tedy v určité míře vytvářeno na základě reflektovaných ocenění. Podle některých teorií je dokonce osobnost a sebepojetí utvářeno jako produkt jedincovy interakce s okolím.

V rámci dosahování společných výsledků a cílů, navíc automaticky dochází ke zvyšování vnitřní koheze pracovní skupiny. Umožňuje na základě výkonů jednotlivců ve skupině, i spolupráce skupiny jako celku, její vlastní posílení a zvýšení jejího významu pro její členy.

Toto hledisko nám dává obrázek toho, jakým způsobem se mezilidské interakce a vztahy spolu s jeho motivací projevují na výkonu člověka.

Sociální facilitace

Samotná přítomnost dalších lidí na pracovišti má vliv na rychlost pracovníkovi činnosti a jeho zapojení. Toto je jeden z důvodů, že se začali zavádět „open space“ pracoviště. Také působí na motivaci a přesnost ve většině výrobních provozů. Hlavním z příčin je obava z toho, že nás naše okolí hodnotí a porovnává. Nejlepších výsledků lidé například dosahují, když je jejich kolega o něco málo úspěšnější než oni. Výskyt dalších lidí na pracovišti může tedy mít pozitivní vliv na pracovníkovu výkonnost. 

Tento jev ovšem sám o sobě má pozitivní vliv výkonnost pouze v tom případě, že se jedná o dosahování jednoduchých, dobře zvládnutých úkolů bez nutnosti kooperace. V případě komplikovaných úkolů bude přítomnost druhých lidí působit kontraproduktivně a bude naopak způsobovat snižování jeho výkonnosti a zvyšovat chybovost.

Přítomnost druhých lidí u nás tedy celkově zvyšuje aktivační úroveň, ale je dobré ji využít pouze pro méně náročné úkoly.

Sociální inhibice

Je opakem sociální facilitace. Přítomnost ostatních lidí způsobuje snižování jedincovi výkonnosti a zvyšuje jeho chybovost. Především u nových, složitých či nenaučených činností. Větší vliv u méně sebevědomých lidí.

Vzájemná důvěra ve skupině

Prvním krokem k rozvíjení vzájemné důvěry mezi jednotlivými členy ve skupině, je jejich kooperativní orientace. Ta zajištuje jejich zaměření na zájmy většiny či všech členů skupiny (noscentrický postoj) oproti ohledům pouze sám na sebe (egocentrický postoj). Oboustranná důvěra tak dává prostor kooperativnímu chování. Tato kooperace umožňuje členům rozvoj vlastního sebevědomí a jistoty v rámci skupiny.

Při rozvoji oboustranné důvěry mezi členy vzniká silná a zdravá koheze, která je nutná pro efektivní fungování každé pracovní skupiny. Koheze se v tomto ohledu dá definovat jako přitažlivost skupiny pro své členy a jako taková má přímý vztah k dalšímu růstu vzájemné důvěry mezi členy skupiny.

Ve skupině, s vysokou mírou vzájemné důvěry a celkové koheze, je nazíráno na případné rozpory či komplikace jako na společný problém skupiny.

Pokračování příště...

PhDr. Vojtěch Bednář

PhDr. Vojtěch Bednář

Specializuji se na otázky vedení, motivování, řízení lidí ve firmách, vytváření a udržování firemní kultury. Učím manažery na všech úrovních pracovat s lidmi tak aby firmu vnímali jako součást svého života, aby jejich práce byla efektivní, smysluplná a naplňovala potřeby firmy i jich samotných.

více o autorovi
články autora

Mgr. Petr Hlušička

Mgr. Petr Hlušička

Odborný psycholog zabývající se především aplikovanou psychologií v oblasti lidských zdrojů.

více o autorovi
články autora

PhDr. Jan Drahoňovský

PhDr. Jan Drahoňovský

Psychologické poradenství v rámci firmy i osobního života, školení, semináře

Témata: Komunikační pasti a bariéry, přesilové hry a manipulace, stresové zatížení, propojení práce a osobního života, existenciální dilemata apod.

více o autorovi
články autora


© 2021 Firemní sociolog | ISSN 1805-6520