29. 2. 2016   Mgr. Petr Hlušička

V pracovním prostředí můžeme setkat i s negativními jevy, které mají poměrně velký negativní dopad na fungování nejen mezilidských vztahů mezi zaměstnanci, ale často i mezi zaměstnanci a vedením. Jedním z nich je právě mobbing.

V případě mobbingu může docházet k velkým škodám, které jsou často nevratné a mohou poškodit fungování celé organizace. Snižují produktivitu nejen samotné oběti, ale i celého kolektivu, vše doprovází větší výskyt pracovních neschopností, klesající motivace zaměstnanců, zhoršené podmínky náboru, vyšší fluktuace zaměstnanců a celkový ekonomický propad.

Podle nedávných výzkumů jsou tyto jevy na evropských pracovištích čím dál více častější. Bohužel vzhledem ke zvyšující se četnosti nejsou přijímána dostatečná opatření, která jim mohou předcházet. Často jsou totiž podhodnocovány a není jim věnována dostatečná pozornost.

Mobbing

Původ tohoto slova je z anglického „mob“, které můžeme překládat jako srocení, dav či lůza, především v negativní konotaci jako dotírající, ničící či narušující. Tento výraz má bohatou historii, mimo jiné byl používán k označení chování zvířecích sklonů k teritorialitě, kdy skupina zvířat napadá vetřelce s cílem vypudit je ze svého území. To dokazuje nejenom lidskou přirozenost, která je nám dána a která nás v mnohém stále natolik neodlišuje od našich vzdálených příbuzných, ale také nám dává prostor k uchopení možných příčin, které jsou původci tohoto jevu.

Samotných definic mobbingu existuje mnoho. V čem se ale všechny shodnou je to, že se jedná o systematický, opakovaný psychický útok na určitou osobu. Tato osoba je terčem degradujícího, ponižujícího chování, které prostřednictvím narážek, pomluv a veřejné diskreditace vytvoří nepřátelské prostředí. To poté generuje neustálé útoky proti ní, které vytvoří atmosféru kontinuálního psychického teroru. Oběť je zatlačena do bezvýchodné situace, kdy zůstává naprosto bezbranná. Cílem takovéhoto konání bývá především úmyslná likvidace daného jedince v daném pracovním prostředí, výjimečně pouze demonstrace moci či zastrašení konkurenta.

Samotným spouštěčem mobbingu bývá konkrétní osoba, která může být v pozici spolupracovníka, podřízeného, ale klidně i vedoucího. Tento mobbingový vůdce vede a cílevědomě motivuje ostatní k destruktivnímu jednání vůči jeho oběti.

Podle výzkumů nejčastěji dochází k tomuto jevu v organizacích se špatně nastavenými procesy komunikace či organizace práce, špatnou firemní kulturou, nebo s pasivním či nepozorným vedením. Obětí bývají nejčastěji výjimeční jedinci, kteří se od svého okolí odlišují (inteligencí, kreativitou, motivovaností,…).

Někdy se používají výrazy typu staffing či bossing, které mají označovat úroveň autority zapojené do mobbingu.

PhDr. Vojtěch Bednář

PhDr. Vojtěch Bednář

Specializuji se na otázky vedení, motivování, řízení lidí ve firmách, vytváření a udržování firemní kultury. Učím manažery na všech úrovních pracovat s lidmi tak aby firmu vnímali jako součást svého života, aby jejich práce byla efektivní, smysluplná a naplňovala potřeby firmy i jich samotných.

více o autorovi
články autora

Mgr. Petr Hlušička

Mgr. Petr Hlušička

Odborný psycholog zabývající se především aplikovanou psychologií v oblasti lidských zdrojů.

více o autorovi
články autora

PhDr. Jan Drahoňovský

PhDr. Jan Drahoňovský

Psychologické poradenství v rámci firmy i osobního života, školení, semináře

Témata: Komunikační pasti a bariéry, přesilové hry a manipulace, stresové zatížení, propojení práce a osobního života, existenciální dilemata apod.

více o autorovi
články autora


© 2021 Firemní sociolog | ISSN 1805-6520