23. 6. 2025 Mgr. Petr Hlušička
Většina firem řeší, jak umělou inteligenci implementovat. Málokterá ale řeší, jaký dopad to má na zaměstnance. Výzkumy ukazují, že bez správného vedení může nasazení AI vést k úzkosti, odlivu talentů i poklesu produktivity. Klíčové je, jak lze AI představit jako podporu, ne hrozbu – a jak z nejistoty vytvořit růstový motor firmy. To vše takovým způsobem, abychom místo obav u zaměstnanců podpořili loajalitu, kreativitu a lepší výkon.
Umělá inteligence (AI) už není otázkou budoucnosti – je tu a mění způsob, jak pracujeme. Přesto ji většina zaměstnanců vnímá s obavami. Nedávný výzkum ukazuje, že 62 % pracovníků cítí více nejistoty než naděje, pokud jde o vliv AI na jejich pracovní budoucnost. Pro firmy to není hrozba, ale klíčový okamžik. Právě teď mají vedení a HR příležitost proměnit technologický skok v konkurenční výhodu. Jak? Tím, že AI nasadí chytře – s ohledem na lidské potřeby, transparentní komunikací a důrazem na osobní rozvoj.
Letošní studie odhalila zajímavý paradox: zatímco 85 % vedoucích pracovníků vnímá AI jako klíč k růstu, většina zaměstnanců se obává dopadů na svou práci. Tento rozpor není překážkou, ale příležitostí – firmy, které dokážou integrovat AI s ohledem na psychologické potřeby zaměstnanců, získávají výraznou konkurenční výhodu. Personalizovaný přístup se stává v tomto ohledu stává klíčovým elementem při implementaci AI nástrojů dovnitř firem.
Současné poznatky z firem, které implementují AI nástroje nám dávají přesnější informace o tom, jaký dopad to může mít na zaměstnance z hlediska psychiky, výkonu, ale i motivace.
Mnoho lidí má dojem, že AI je nástroj, který je brzy nahradí:
- Více než polovina zaměstnanců cítí kvůli AI úzkost.
- Pouze třetina v ní vidí naději.
- Jen zlomek očekává nové pracovní příležitosti díky AI.
Zároveň však firmy, které dokázaly AI využít citlivě a strategicky, zaznamenaly:
- Růst produktivity o 27 %:V odvětvích s vysokým nasazením AI (finanční služby, IT) vzrostla produktivita mezi lety 2018–2024 čtyřnásobně.
- Zvýšení spokojenosti zaměstnanců o 30–40 % při využití AI na personalizovaný rozvoj zaměstnanců – možnost využití AI koučů.
- Prevence vyhoření:Další studie potvrzuje, že dobře navržené AI nástroje redukují stres až o 18 % tím, že automatizují repetitivní úkoly.
Co z toho plyne? Bez jasného vedení a komunikace zůstává AI hrozbou, nikoliv příležitostí.
Lepší připravenost lidí a transparentní komunikace
Zaměstnanci se bojí nejistoty, ne technologií. Pravidelné komunikace o praktickém využití AI – tedy otevřené debaty mezi vedením a týmy – významně snižují obavy. Pokud lidé vědí, co se zavádí, proč, a co to znamená pro jejich práci, cítí se součástí změny.
Příkladem může být firma z technologického sektoru zavedla měsíční „AI dialogy“, kde týmy diskutují s vedením konkrétní dopady nových technologií. Po 6 měsících klesly obavy z automatizace o 45 % a zájem o školení AI vzrostl o 60 %.
Doporučení do praxe:
Zaveďte měsíční interní diskusi nebo newsletter, kde bude jasně popsáno, jaké nástroje firma a jednotlivé týmy testují, co se osvědčilo a co ne.
Studie potvrzují, že firmy kombinující technologický pokrok s posílením a podporou „lidského potenciálu“ dosahují 3× vyššího růstu tržeb na zaměstnance než konzervativní konkurence. Zároveň 65 % zaměstnanců v takových firmách vyjadřuje optimismus ohledně AI.
AI v pracovním prostředí není výzvou – je příležitostí. Ale aby byla skutečně přijatá, musí začít u lidí, ne technologií. Jako HR a vedení máte nyní možnost:
- měřit sentiment a identifikovat obavy,
- komunikovat cíleně a otevřeně,
- nabízet pilotní programy s AI podporou,
- poskytovat relevantní školení, která posunou zaměstnance od strachu k zvědavosti.
Změna přichází, i když někdy pomalu. Ale s psychologicky citlivým přístupem můžete z AI udělat nástroj pro posílení firemní kultury, loajality i inovací – a tím vybudovat reálný náskok v éře, kde budoucnost patří těm, kdo vědí, jak lidem vzdorovat i růst.
