1. 1. 2024   PhDr. Vojtěch Bednář

Začátkem každého roku se snažíme předpovídat, co se v něm přihodí z hlediska zaměstnanecké politiky a řízení. Každá předpověď je tak trochu věštěním z křišťálové koule, ale snad ještě nikdy za naši historii nebyla tak nejistá, jako právě teď.

Co se děje teď?

Začněme tím, co se děje ve firmách. Zaměstnavatelé stále pociťují nedostatek pracovníků prakticky na všech pozicích, což je praktický projev statisticky stále velice nízké nezaměstnanosti. Vedle toho ale řada zaměstnavatelů pociťuje nestability zakázek a nejistotu. Tato nestabilita a nejistota vedla v průběhu celého roku 2023 k postupnému snižování personálních nákladů a to formou úspor v rozpočtech na benefity, ne nezbytné výdaje, u některých výrobních firem začalo docházet k vyčerpávání dovolené, k zákazům přesčasové práce a podobně. Přes oscilace a nestability zakázek zůstávali zaměstnavatelé optimistickými a obraceli se k začátku příštího roku, konkrétně k přelomu 1 a druhého čtvrtletí jako k „restartu“ růstu.

Začátkem roku 2024 začínají platit některé změny v legislativě upravující zaměstnávání. Největší část představují úpravy systému krátkodobých pracovních smluv, tj. dohod o provedení práce a pracovní činnosti. Z našeho úhlu pohledu to znamená, že firmy, které měly větší počet zaměstnanců v tomto režimu se budou částečně snažit hledat způsob, jak destruktivní změny vykompenzovat (a náš tip je, že stálými zaměstnanci to nebude), na druhou stranu je pravděpodobné, že část takto obsazovaných pracovních míst zanikne.

Zdaleka nejdůležitější otázkou příštího roku nejenom z pohledu zaměstnanosti ale je: přijde hospodářské oživení? A s ní je spojena ještě jedna: (ne)dojde k nějaké další nepředvídatelné události katastrofického charakteru?

Pokud jde o katastrofy, musíme věřit, že už jich bylo dost, ale více pro to neuděláme. V případě, že by nastala jakákoli další, bude téměř jistě znamenat krizové řízení, mimořádné intervence ze strany státu, zásahy a změny. „Katastrofou“ z pohledu zaměstnavatelů jsou i rychle probíhající změny na úrovni státu jako takového a ty si už vůbec nepřejeme.

Co nás čeká?

Pokud jde o oživení, zaměstnavatelé jsou optimističtí, ale pravdou je, že alespoň kam vidí Firemní sociolog tento optimismus není podložen větším množstvím rigorózních dat, jako spíše vírou v lepší zítřky. Jestliže se slibované oživení skutečně dostaví, můžeme předpokládat pokračující nedostatek pracovních sil, a také stoupající tlaky na mzdy ze strany zaměstnanců. Ty se budou více či méně uspokojovat a tak zaměstnanci se budou mít „lépe“. Bude pokračovat snaha o zvyšování kompetencí zaměstnanců a růst firem, který znamená vznik a rozšiřování nižší a střední vrstev jejich vedení. Z vnějšího pohledu to vypadá tak, že je mnoho zaměstnanců „povyšováno“, dostává větší zodpovědnost (ale i odměnu). Ruku v ruce s tím ale vzniká tlak na obsazování nejnižších, tedy operátorských, chcete-li „dělnických“ pozic, které budou částečně dosazovány zaměstnanci ze zahraničí, a částečně budou zanikat v důsledku modernizace a automatizace výroby, logistiky, služeb, ale i v důsledku výše zmíněných změn v krátkodobém zaměstnávání.

Pokud nepřijde hospodářské oživení, ale ani další krize, očekáváme nepříliš intenzivní, ale zato dlouhodobě trvající ochlazení. Negativním projevem tohoto ochlazení by mohlo být skokové propouštění většího počtu zaměstnanců někdy ve 2. kvartále 2024 a to u firem závislých na zahraničních odběratelích, které nyní šetří, a které by se nedočkaly lepších časů. Také u těch, které jsou postiženy růstem regulovaných cen energie a které jsou závislé na krátkodobé práci, kterou nedokáží vykompenzovat.

Pokud by toto propouštění bylo masivnější, může se přelít na sekundární (jejich dodavatele) a terciální (společenské okolí a stakeholdeři) subjekty. Toto je důležité vědět, protože už řadu let žijeme ve světě, kdy je „přeci nízká nezaměstnanost“ a máme pocit, že to tak bude navždy. Nebude, respektive nemusí být. Výhoda takové situace spočívá v uvolnění trhu práce, takže ti, kteří donedávna nemohli sehnat lidi je najdou mnohem snáze a nejen to, budou to lidé mnohem kvalitnější, než jsou nyní k dispozici.

Co nás tedy čeká? Nastínili jsme několik možností, ale která, nebo jaká kombinace z nich nastane, nemůžeme vědět. Ať už to bude kterákoli, musíme se snažit si z ní vzít to nejlepší. I ta zdánlivě nejvíce negativní totiž v sobě obsahuje možnosti a příležitosti.


Firemní sociolog pomáhá firmám pracovat s lidmi.  Podporujeme majitelé firem, management a vedoucí pracovníky ve všech otázkách týkajících se práce se zaměstnanci, jejich motivování, odměňování, hodnocení a řízení. Kontakt: vojtech.bednar@firemni-sociolog.cz a tel. 731 782 385.

Přihlásit odběr na LinkedIn

PhDr. Vojtěch Bednář

PhDr. Vojtěch Bednář

Specializuji se na otázky vedení, motivování, řízení lidí ve firmách, vytváření a udržování firemní kultury. Pracuji s manažery a vedoucími pracovníky na všech úrovních a pomáhám jim pracovat s lidmi. Efektivně, smysluplně a přátelsky.

více o autorovi
články autora

Mgr. Petr Hlušička

Mgr. Petr Hlušička

Odborný psycholog zabývající se především aplikovanou psychologií v oblasti lidských zdrojů.

více o autorovi
články autora

PhDr. Jan Drahoňovský

PhDr. Jan Drahoňovský

Psychologické poradenství v rámci firmy i osobního života, školení, semináře

Témata: Komunikační pasti a bariéry, přesilové hry a manipulace, stresové zatížení, propojení práce a osobního života, existenciální dilemata apod.

více o autorovi
články autora

Mgr. Jakub Oliva, LL.M.

Mgr. Jakub Oliva, LL.M.

Jako advokát s výlučnou specializací na pracovní právo jsem s našimi klienty absolvoval nespočetně kontrol ze strany inspekce práce, stejně tak jako mám za sebou nepřeberná jednání s odborovými organizacemi a soudní řízení týkající se pracovního práva (pracovní úrazy, nemoci z povolání, odstupné, neplatné výpovědi a okamžitá zrušení, spory z kolektivních smluv, diskriminace, náhrada škody aj.).

více o autorovi
články autora


© 2024 Firemní sociolog | ISSN 1805-6520