9. 8. 2021   Mgr. Petr Hlušička

Mnoho zaměstnavatelů se připravuje nejen na návrat lidí z dovolených, ale také z dlouhodobého pobytu na home office. To bývá zátěží nejen pro samotné zaměstnance, ale také pro firmy. Co může udělat vedoucí pro snížení napětí a co nejrychlejší rozjezd?

Firmy často zvažují, zda realizují plný návrat do před covidového režimu nebo částečný home office. Odezva od zaměstnanců bývá rozpolcená, část z nich preferuje návrat a druhá by ráda zůstala na home office. V rámci příčin se nemusí nutně jednat o výhody a návyk na nově nastavený režim, ale může jít také o určitou formu úzkostí a obav.

Ty jsme si za předchozí dobu vybudovali, jako přirozený obranný mechanismus. Často jsou s ním spojovány obavy z většího počtu lidí nebo přímého kontaktu s druhými v uzavřeném prostoru. V rámci studií přišla Americká psychologická asociace se zjištěním, že více než 48 procent očkovaných Američanů váhá s návratem k osobním kontaktům se svým okolím.

V tomto ohledu musíme počítat s přechodným obdobím, kdy se lidé musí znovu adaptovat na standardní pracovní prostředí. To bude mít přirozeně dopady na jejich výkonnost, ale také efektivitu mezilidského kontaktu. Projevovat se to může nejen výkyvy nálad, emocí, energie a pozornosti.

Komunikace

Přestože bylo období home office specifické velkou zátěží v podobě nadměrného množství on-line meetingů a schůzek, tak se po návratu můžeme paradoxně setkat se zvýšenou potřebou organizačních schůzek. A to nejen z potřeby po lidském kontaktu, ale také kvůli zastabilizování a zorientování se v situaci, ve které se ocitáme.

Je tedy zcela zásadní poskytovat adekvátní množství informací a prostoru pro vzájemnou komunikaci. A to ať se jedná o nově realizovaná opatření spojená s návrat do plného provozu, ale také smysl a dopady všech kroků a optimalizací, které firma realizuje pro udržení její životaschopnosti. Samozřejmostí je také komunikace toho, jak situace pro firmu vypadá výhledově.

Podpora

Po více než roce vzájemného odloučení můžeme vnímat určitou ztrátu vzájemných vazeb a kontaktů. Zde se nejedná pouze o osobní problém, ale něco, co ovlivňuje naši výkonnost a schopnost zvládat zátěž.

Poskytněte svému týmu prostor, kdy spolu můžete probrat a řešit co jeho členové po pracovní i osobní stránce potřebují. Naslouchejte tomu, co mají členové na srdci a co je trápí. Poskytnete jim tak možnost uvolnit napětí a zároveň jim ukážete, že na to nejsou sami.

Dle zahraničních průzkumů až 25 procent lidí zvažuje změnu práce a 48 procent lidí uvádí, že by preferovalo hybridní model. V současnosti je tedy největší a nejzásadnější úkol firem a jejich vedoucích pečlivá a opatrná znovu-adaptace zaměstnanců. A to tak aby se snížila nejen zátěž spojená s návratem, ale také případná fluktuace.

 

PhDr. Vojtěch Bednář

PhDr. Vojtěch Bednář

Specializuji se na otázky vedení, motivování, řízení lidí ve firmách, vytváření a udržování firemní kultury. Učím manažery na všech úrovních pracovat s lidmi tak aby firmu vnímali jako součást svého života, aby jejich práce byla efektivní, smysluplná a naplňovala potřeby firmy i jich samotných.

více o autorovi
články autora

Mgr. Petr Hlušička

Mgr. Petr Hlušička

Odborný psycholog zabývající se především aplikovanou psychologií v oblasti lidských zdrojů.

více o autorovi
články autora

PhDr. Jan Drahoňovský

PhDr. Jan Drahoňovský

Psychologické poradenství v rámci firmy i osobního života, školení, semináře

Témata: Komunikační pasti a bariéry, přesilové hry a manipulace, stresové zatížení, propojení práce a osobního života, existenciální dilemata apod.

více o autorovi
články autora

Mgr. Jakub Oliva, LL.M.

Mgr. Jakub Oliva, LL.M.

Jako advokát s výlučnou specializací na pracovní právo jsem s našimi klienty absolvoval nespočetně kontrol ze strany inspekce práce, stejně tak jako mám za sebou nepřeberná jednání s odborovými organizacemi a soudní řízení týkající se pracovního práva (pracovní úrazy, nemoci z povolání, odstupné, neplatné výpovědi a okamžitá zrušení, spory z kolektivních smluv, diskriminace, náhrada škody aj.).

více o autorovi
články autora


© 2021 Firemní sociolog | ISSN 1805-6520