3. 10. 2016   PhDr. Vojtěch Bednář

Neustále slibuje, že něco udělá, nebo zařídí. Je převelice ochotný, vstřícný a proaktivní. Nic není problém, všechno bude. Jen skutky se nedostavují. Zaměstnanec slibotechna je mor.

Na první pohled mladý, schopný, pracovitý a pozitivně naladěný člověk. Usmívá se, vstřícně reaguje, univerzální odpověď je „ano“. Je pro řešení, problémům se staví čelem, mívá konstruktivní návrhy, prostě opticky zaměstnanec, kterého by chtěl každý.

Bohužel, ochota, proaktivita a snaha končí okamžikem, kdy má něco doopravdy udělat. Úkoly zůstávají chronicky nesplněny. Nic se neděje. Výsledkem příslibů je buďto vůbec nic, anebo jen další přísliby s tím, že teď určitě, co nejdříve, hned, to bude hotovo. Není, nebo téměř nikdy není. Přitom když už nějaký úkol skutečně udělá, kvalita není špatná. Vesměs ne zcela uspokojující, ale práce se nedá nazvat zanedbanou, anebo dokonce odfláknutou. Kvalita bývá přiměřená.

Co s ním? Výčitky a kritika obvykle vedou k tomu, že slibotechna ještě více slibuje, hluboce se kaje a sype si popel na hlavu. Uznává svou chybu, učiní opatření. To vše je hezké, ale když dojde na realizaci… je zde zase jen a pouze nic. Mlčení a doufání, že se jednoho dne „probere“ a všechno změní, nás vedou k frustraci. Je nám z něj špatně. Máme nepříjemné pocity a mnoho úkolů nakonec uděláme sami.

Konečným řešením je vyhození slibotechny. Odchází zneuctěn, frustrován a hluboce pokořen, protože on přeci dělal vše, co mohl a co nejlépe, jak to šlo. Jinde jeho kvality ocení lépe. Horším (a taky ne konečným) řešením je zbavení se sympatického, ale naprosto neúčinného člověka jeho povýšením, takže svou práci bude dělat ještě lépe (tj. ještě méně) ve funkci s vyšším platem i zodpovědností. Mnoho slibotechen je sto dorůst do nebeských výšin.

Odpověď na otázku slibotechny není jednoduchá. Osvědčuje se nám, pokud dovedeme v první fázi provést revizi, audit, všech nesplněných příslibů, a danou osobu s nimi konfrontovat. Není zde prostor k tomu, aby se vytáčela, prostě sliby nejsou splněny a úkoly stojí. Slibotechně nenabízíme možnost, aby sama našla řešení, protože dobře víme, že by to byly pravděpodobně opět jen plané sliby. Místo toho vymyslíme jeden, relativně jednoduchý úkol, a jeho splněním v pevně daném termínu podmíníme její další setrvání ve firmě.

Úkol je nastaven tak, aby jeho splnění trvalo několik dnů, a hned na začátku tohoto období ověříme, že daná osoba skutečně začala konat. Pokud ne, mikromanažersky jí stojíme za zády tak dlouho, až začne. Pokud se dostaví pozitivní výsledek, dáme pozitivní zpětnou vazbu, pochválíme, a zadáme další, těžší úkol, s naprosto stejným Damoklovým mečem na krku – neuděláš, půjdeš. A pak další. Ještě těžší.

Cílem celé metodiky je postupnými kroky přimět slibotechnu, aby skutečně začala pracovat. Pakliže nezačne ani s takto jasně nastavenými mantinely, nezbývá, než se tohoto člověka byť s těžkým srdcem zbavit, a doporučit mu návštěvu odborníka, ale pokud skutečně začne konat, je další striktní dozor nad úkoly už ne hrozbou trestu, ale spíše pomocí. Dostaneme-li slibotechnu do stavu, kdy pozitivně plní jednodušší úkoly, může jich dostat více, a pak může dostat i ty standardní.

PhDr. Vojtěch Bednář

PhDr. Vojtěch Bednář

Specializuji se na otázky vedení, motivování, řízení lidí ve firmách, vytváření a udržování firemní kultury. Učím manažery na všech úrovních pracovat s lidmi tak aby firmu vnímali jako součást svého života, aby jejich práce byla efektivní, smysluplná a naplňovala potřeby firmy i jich samotných.

více o autorovi
články autora

Mgr. Petr Hlušička

Mgr. Petr Hlušička

Odborný psycholog zabývající se především aplikovanou psychologií v oblasti lidských zdrojů.

více o autorovi
články autora

PhDr. Jan Drahoňovský

PhDr. Jan Drahoňovský

Psychologické poradenství v rámci firmy i osobního života, školení, semináře

Témata: Komunikační pasti a bariéry, přesilové hry a manipulace, stresové zatížení, propojení práce a osobního života, existenciální dilemata apod.

více o autorovi
články autora


© 2020 Firemní sociolog | ISSN 1805-6520