18. 5. 2015   PhDr. Vojtěch Bednář

Můžete si říct, že problém hygienického charakteru do časopisu o podnikání nepatří. Pravdou ale je, že takto osobní věc může vážně narušit fungování celého týmu, jeho schopnost spolupráce a v konečném důsledku neodvratně porušit vztahy na pracovišti. A to, i když se jedná o věc, která nevypadá jako problém vysoké manažerské praxe, a která vám doslova a do písmene nemusí vonět.

Karel je jeden z našich nejlepších kolegů. Rozumí své práci, dělá jí velice svědomitě. Je to konstruktivní člověk, k problémům se staví čelem, a ještě nikdy se nestalo, že by něco vzdal. Bohužel, má i jednu takovou osobní, nebo přímo tělesnou vadu. Je to velice charakteristický, a hlavně hrozně nepříjemný zápach. Víme o něm delší dobu, ale donedávna nevadil, protože Karel měl samostatnou kancelář. Od té doby, co se firma přestěhovala do takového menšího openspace je to ale problém pro kolegy. A co víc, Karel teď musí také jezdit za zákazníky. Několikrát jsme se mu pokusili říct, ať s tím něco dělá. Je však na tuto věc velice citlivý. Reaguje podrážděně, není v tomto ochoten k žádné debatě. Nevíme, co máme dělat. Dívají se na něj úkosem, a skrz něj na celou firmu.

 

Situace, kterou jsme zde popsali je nepříjemná, pro všechny. Pro nositele problému (Karla), pro jeho kolegy, vedoucího, pro zákazníky. Podobné problémy bývají ve firmách  často podceňovány, nebo dokonce ignorovány. Někdy je to s odkazem na to, že se jedná o osobní věc daného člověka, jindy se prostě mlčí, protože o některých věcech se „jednoduše nemluví“.

Pokusy managementu přistupovat k nositelům obdobných problémů strategií na rovinu „Karle, tady máš deodorant“ mohou končit jejich agresí. Ne proto, že by si Karel svůj problém neuvědomoval, ale proto, že dobře míněnou snahu nadřízeného vnímá jako osobní atak. Dost možná proto, že sám není sto problém řešit. Snahy o nenápadné naznačení pak buď ignoruje úplně, nebo v něm potencují konfliktní chování, které se může projevit při řešení zdánlivě naprosto nesouvisejícího problému. Konečně otevřený sociální nátlak „my všichni jsme se rozhodli ti říct, ať s tím něco uděláš“ mohou skončit ztrátou dané osoby, která se bude cítit vyloučená, stigmatizovaná a nebude vidět jiné řešení, než ve svém odchodu z firmy. Jak tedy na člověka s takovýmto problémem?

Především bychom si měli uvědomit, že výrazný tělesný pach bývá často nezaviněný, a není dán tím, že by nositel problému zanedbával osobní hygienu, často je to právě naopak. Také bychom si měli uvědomit, že on sám svůj pach vnímá zcela jinak, než jeho okolí a je dost dobře možné, že rozumově není sto posoudit, proč je pro vás problém něco, co pro něj (a třeba i pro jeho nejbližší rodinu) problém není.

V okamžiku, kdy otázka zapáchajícího kolegy narušuje práci týmu, firmy, a nebo dokonce se dostává k zákazníkům, na ní musíme reagovat. Výše popsané strategie mohou vést k také výše popsaným problémům, a proto je vhodné, zvláště s ohledem na charakteristiku daného člověka i okolností, postupovat velice obezřetně. O problému je potřeba s jeho nositelem mluvit, ale ideální je, když se tohoto úkolu je schopen zhostit někdo, kdo umí projevit dostatečnou míru empatie, a vůči postiženému je nositelem důvěry. Je vhodné nositeli problému zdůraznit, že jej nikdo nechce postihovat, a že jeho stav jej v očích ostatních nedělá horším. Současně je vhodné mu říct, že je potřeba přijmout vhodná opatření. Velký důraz bychom měli klást na to, abychom nechali nositele problému říct, jak jej vnímá on sám, a ujistit jej o své podpoře. Bude-li se jej snažit bagatelizovat, je správné mu citlivě, ale jasně dát najevo, že se jedná o věc vážnou, a že osoba, která za nám byla vyslána je zde především proto, aby mu pomohla s jeho řešením.

Ideálním řešením problému je, když vede k přijetí oboustranně přijatelného postupu, jak na něj. Nositeli problému bychom neměli vnucovat své vlastní řešení, ale dát prostor pro nalezení takového, které pro něj bude přijatelné. Může to být použití kosmetiky, změny v hygienickém režimu, návštěva specialisty. Řešení na která bychom neměli přistupovat jsou ta, která vedou k jeho společenskému znevýhodnění, tj. neměli bychom se jej snažit žádným způsobem „vytlačit do kouta“.

Naprostá většina zapáchajících kolegů se ve skutečnosti trápí. Naší snahou má být jím jejich situaci ulehčit, a to, že se s nimi o ní budeme správným způsobem bavit je adekvátní první krok.

PhDr. Vojtěch Bednář

PhDr. Vojtěch Bednář

Specializuji se na otázky vedení, motivování, řízení lidí ve firmách, vytváření a udržování firemní kultury. Učím manažery na všech úrovních pracovat s lidmi tak aby firmu vnímali jako součást svého života, aby jejich práce byla efektivní, smysluplná a naplňovala potřeby firmy i jich samotných.

více o autorovi
články autora

Mgr. Petr Hlušička

Mgr. Petr Hlušička

Odborný psycholog zabývající se především aplikovanou psychologií v oblasti lidských zdrojů.

více o autorovi
články autora

PhDr. Jan Drahoňovský

PhDr. Jan Drahoňovský

Psychologické poradenství v rámci firmy i osobního života, školení, semináře

Témata: Komunikační pasti a bariéry, přesilové hry a manipulace, stresové zatížení, propojení práce a osobního života, existenciální dilemata apod.

více o autorovi
články autora

Mgr. Jakub Oliva, LL.M.

Mgr. Jakub Oliva, LL.M.

Jako advokát s výlučnou specializací na pracovní právo jsem s našimi klienty absolvoval nespočetně kontrol ze strany inspekce práce, stejně tak jako mám za sebou nepřeberná jednání s odborovými organizacemi a soudní řízení týkající se pracovního práva (pracovní úrazy, nemoci z povolání, odstupné, neplatné výpovědi a okamžitá zrušení, spory z kolektivních smluv, diskriminace, náhrada škody aj.).

více o autorovi
články autora


© 2022 Firemní sociolog | ISSN 1805-6520