30. 3. 2015   Mgr. Petr Hlušička

Tvořivost nám umožňuje dosahovat nových, originálních výsledků, popřípadě nám pomáhá řešit problematické situace. Existuje mnoho způsobů, kterými nám pomáhá v našich životech či profesích. Každý člověk je schopen být kreativní, ale ne vždy v sobě nalezne odvahu či inspiraci k ní. Pojďme si říct, jak můžeme tuto vnitřní sílu podpořit.

Kreativita je proces vytváření originálních nápadů, které mají hodnotu, a který se většinou realizuje díky souhře různých pohledů a odlišných přístupů k dané problematice.


Na většině pracovišť není kreativitě poskytován takový prostor, jaký by si zasluhovala. Naopak často dochází přímo či nepřímo k jejímu potlačování. Jakým způsobem tedy můžeme podpořit odvahu a prostor pro kreativitu v pracovním prostředí?


Pablo Picasso jednou řekl, že každé dítě je umělec. Problém je, tímto umělcem, zůstat i v dospělosti. Co nám tedy umožní probudit své kreativní uvažování i v dospělosti?

 

  • Upravte prostředí

Poskytněte prostor, který sám o sobě bude dávat příležitost pro aktivitu, setkávání, úvahám, výměně informací a bude podněcovat k zamyšlení. Zároveň poskytněte pracovní prostředky, které budou vybízet k tvořivým aktivitám nebo je budou usnadňovat. Vše je samozřejmě nutno uzpůsobit podmínkám, profesím a problematice.
Vhodné prostředí přímo podporuje tvořivé myšlení.

 

  • Experimenty a chybovost

Nebát se chybovat je součástí toho být kreativní. Když nejste připraveni na to, že budete chybovat, tak nemůžete být kreativní a nemůžete přijít s ničím originálním.
V pracovním prostředí příliš často, různými směrnicemi, nařízeními, nevhodným nastavením KPI, zaměstnanec veden k tomu, že se bojí experimentovat a následně ztrácí tendenci a odvahu ke kreativitě.

 

  • Vyprávění – komunikujte příběhem

To co nás inspiruje a motivuje k tvořivosti, nejsou pouhá fakta či data. Bez přesvědčivého příběhu - zadání, který je nositelem emocí a postojů, nemůžeme motivovat k tak specifické aktivitě, kterou tvořivost je.
V okamžiku, kdy je s námi komunikováno za pomoci příběhu, tak dochází k působení na naši představivost a emoce, tedy základní kameny naší tvořivosti. To je základní odlišnost komunikace na základě faktů od komunikace za pomoci příběhu. Podle analýz, jak příběh ovlivňuje lidskou mysl, výsledky opakovaně ukazují, že naše postoje, obavy, naděje, a hodnoty jsou silně ovlivněny právě příběhem.
Když pracujeme s daty nebo argumenty, tak je náš přístup výrazně kritický a skeptický. V okamžiku, kdy se zabýváme samotným příběhem, tak se dostáváme do stavu, kdy se zaměřujeme na naše emoce a tím i tvořivé myšlení.


Kreativita má potenciál měnit a vytvářet nové hodnoty. Má ji každý z nás, ale poskytujeme ji příliš málo prostoru. Podpořte sami sebe i své okolí k tomu, abychom ji sami v sobě znovu našli.

PhDr. Vojtěch Bednář

PhDr. Vojtěch Bednář

Specializuji se na otázky vedení, motivování, řízení lidí ve firmách, vytváření a udržování firemní kultury. Učím manažery na všech úrovních pracovat s lidmi tak aby firmu vnímali jako součást svého života, aby jejich práce byla efektivní, smysluplná a naplňovala potřeby firmy i jich samotných.

více o autorovi
články autora

Mgr. Petr Hlušička

Mgr. Petr Hlušička

Odborný psycholog zabývající se především aplikovanou psychologií v oblasti lidských zdrojů.

více o autorovi
články autora

PhDr. Jan Drahoňovský

PhDr. Jan Drahoňovský

Psychologické poradenství v rámci firmy i osobního života, školení, semináře

Témata: Komunikační pasti a bariéry, přesilové hry a manipulace, stresové zatížení, propojení práce a osobního života, existenciální dilemata apod.

více o autorovi
články autora

Mgr. Jakub Oliva, LL.M.

Mgr. Jakub Oliva, LL.M.

Jako advokát s výlučnou specializací na pracovní právo jsem s našimi klienty absolvoval nespočetně kontrol ze strany inspekce práce, stejně tak jako mám za sebou nepřeberná jednání s odborovými organizacemi a soudní řízení týkající se pracovního práva (pracovní úrazy, nemoci z povolání, odstupné, neplatné výpovědi a okamžitá zrušení, spory z kolektivních smluv, diskriminace, náhrada škody aj.).

více o autorovi
články autora


© 2022 Firemní sociolog | ISSN 1805-6520