17. 12. 2012   PhDr. Vojtěch Bednář

Vzdělávání zaměstnanců je věc, kterou bychom měli brát jako nutnost, ne však povinnost, kterou vůči nim máme. Základem úspěšného vzdělávání je jeho kvalifikovaný management, nikoli představa, že nám vše zajistí někdo jiný.

Firemní vzdělávání je v současné době ve stavu, kdy dochází k jeho menší či větší, bohužel velmi často větší, deformaci.  Díky vnějším okolnostem a díky tomu, že vzdělávání často realizují nedostatečně kvalifikované společnosti málo kompetentními lektory, díky absenci účinného plánování, kontroly a cílování, a také proto, že zaměstnanci jsou často posílání na neadekvátní kurzy či semináře dochází ke stavu, kdy si firemního vzdělávání pozvolna přestávají vážit. Vzdělávání pak není považováno za investici, za věc s vysokou mírou přidané hodnoty, ale za něco samozřejmého, jasného, za něco, co sice není příliš kvalitní, ale za co nemusíme platit. Je to strašný stav, který má bohužel jediné východisko: začít vzdělávání platit ze svého

 

                                                               Firmy si vzdělávání často neváží

 

Základním předpokladem nutným pro to, aby firemní vzdělávání bylo efektivní a přinášelo přidanou hodnotu, která se od něho očekává, je, aby je management pojímal jako investici do rozvoje, která se vrací zprostředkovaně ve výkonnosti firmy. Z pohledu vztahu k zaměstnancům je pak klíčové, aby se tito vzdělávali rádi a vnímali vzdělávání jako benefit.

 

                               Pokud není vzdělávání pro zaměstnance benefitem, neplní svůj účel

 

Chceme-li stimulovat své zaměstnance k tomu, aby vzdělávání akceptovali a vzdělávali se rádi, potřebujeme je v prvé řadě přesvědčit o tom, že toto vzdělávání je pro ně užitečné. Pokud o tom nebudou přesvědčeni, budou vůči němu pociťovat více nebo méně skrývaný odpor, což se následně projeví jak v neochotě se vzdělávání účastnit, tak, především v jeho velmi nízké efektivitě. Jak toho ale dosáhnout?

Možností je více. Aby byli naší podřízení přesvědčení o užitečnosti jakékoli volby, měli by mít pocit, že se na ní aktivně účastní – tedy že o tom, jak a v čem se budou vzdělávat, přinejmenším spolurozhodují oni sami. Plány a programy bychom s nimi měli konzultovat a aktivně žádat jejich zpětnou vazbu. Každý seminář nebo kurz by měl mít vazbu na práci daného zaměstnance, mělo by být racionálně zdůvodnitelné, proč má právě on na něm být a to jak před, tak po konání. Jednotliví zaměstnanci by měli mít v rámci vzdělávání kdykoli k dispozici přehled o jejich vzdělávacích programech a postupech a také by měli průběžně hodnotit, jak užitečné pro ně vzdělávání je. Tomuto hodnocení by se měl následně přizpůsobovat samotný vzdělávací plán.

 

Vzdělávání a rozvoj zaměstnanců jsou velmi zodpovědné věci.  Jsou investice, a pokud chceme, aby byly jako investice smysluplné, musíme je smysluplně řídit. Pokud v tomto selžeme, bude nám vzdělávání zaměstnanců nejen neužitečné, ale přímo škodlivé. Bez ohledu na to, kdo nám ho platí.  

Přihlásit odběr na LinkedIn

PhDr. Vojtěch Bednář

PhDr. Vojtěch Bednář

Specializuji se na otázky vedení, motivování, řízení lidí ve firmách, vytváření a udržování firemní kultury. Pracuji s manažery a vedoucími pracovníky na všech úrovních a pomáhám jim pracovat s lidmi. Efektivně, smysluplně a přátelsky.

více o autorovi
články autora

Mgr. Petr Hlušička

Mgr. Petr Hlušička

Odborný psycholog zabývající se především aplikovanou psychologií v oblasti lidských zdrojů.

více o autorovi
články autora

PhDr. Jan Drahoňovský

PhDr. Jan Drahoňovský

Psychologické poradenství v rámci firmy i osobního života, školení, semináře

Témata: Komunikační pasti a bariéry, přesilové hry a manipulace, stresové zatížení, propojení práce a osobního života, existenciální dilemata apod.

více o autorovi
články autora

Mgr. Jakub Oliva, LL.M.

Mgr. Jakub Oliva, LL.M.

Jako advokát s výlučnou specializací na pracovní právo jsem s našimi klienty absolvoval nespočetně kontrol ze strany inspekce práce, stejně tak jako mám za sebou nepřeberná jednání s odborovými organizacemi a soudní řízení týkající se pracovního práva (pracovní úrazy, nemoci z povolání, odstupné, neplatné výpovědi a okamžitá zrušení, spory z kolektivních smluv, diskriminace, náhrada škody aj.).

více o autorovi
články autora


© 2024 Firemní sociolog | ISSN 1805-6520