15. 6. 2015   PhDr. Vojtěch Bednář

„Jsem nucen dlouhodobě spolupracovat s člověkem, který vše kritizuje, nic mu není dobré, ke všemu má výhrady a vše kazí. Kdysi býval docela normální, ale poslední dobou se chová už jen takto. Je to nesmírně nepříjemné. Co mám dělat?“

S podobnou otázkou se setkáváme poslední dobou překvapivě často.  Není příjemná. Komu by se chtělo pracovat s člověkem, který vše kritizuje, komentuje, kterému není nic dobré? Asi nikomu. Pokud ale s takovým člověkem již spolupracuji, případně se stýkat jednoduše musíme, měli bychom mít k dispozici strategii, která nám pomůže. A měli bychom si být vědomi toho, že jedním z rizik setkávání se s negativistou, jak se těmto lidem odborně říká, je i to, že se časem můžeme začít chovat stejně.

 Co dělá?

Typický negativista se nemusí chovat tímto způsobem proto, aby nám ublížil. Naopak, může mít pozitivní a konstruktivní pohnutky, a to, co z něj dělá problémového člověka je spíše důsledek dobrých záměrů, než něčeho zlého. To ho však vůbec neomlouvá, a také to neznamená, že bychom měli negativistovi jeho chování tolerovat.  Obecně platí, že pokud jsme vůči přehnaně negativistickému člověku příliš dlouho tolerantní, můžeme se dočkat přesně opačného výsledku, než bychom si přáli, neboť zatímco negativista se nezmění, my sami jednoho dne překročíme maximum přijatelného, a jednoduše explodujeme.

Pokud negativistovi jeho chování vyčteme, nejčastěji buď neví, že dělá něco špatně, a nebo se s námi pustí do hádky, ve které se vyžívá. Ani jedno není pozitivní, protože obojí nám ukrajuje energii. Ve druhém případě tím, že se nehádáme o podstatu věci, v prvním tím, že na nás může přenést těžiště viny. Na druhou stranu, pokud se jej snažíme ignorovat, velmi často tím způsobíme jen to, že bude ve svém negování naší práce ještě aktivnější.

Jak na něj

Jak tedy na něj? Asi nejlepší strategií, jak se s negativistou vypořádat, je komunikovat  s ním, ale metodicky směřovat k tomu, abychom hledali východiska. Abychom hledali důvody, proč věci jdou spíše, než důvody, proč nejdou. Měli bychom se snažit směřovat ve věcných problémech vždy k jejich vyřešení. Negativista bude torpédovat vše, co mu nabídneme, a říkat, že je to špatně. My se jej ale můžeme snažit přimět k tomu, aby sám začal hledat pozitivní cesty. Jak to udělat, aby se dostavil výsledek? Co vymyslet, abychom byli lepší?

Pokud se na tuto snahu negativista vymezuje tím, že s námi nechce komunikovat, je zřejmé, že jsme pro něj nepříjemní, protože nezapadáme do jeho vzorce komunikace. To by nás ale nemělo odradit ve snaze jej zapojovat do řešení problémů, protože cílem není se ho zbavit, ale změnit jej. Pokud v jeho chování objevíme pozitivní náznaky, měli bychom jej za tento způsob přemýšlení pochválit. Pokud setrvává v negativním, neměli bychom jej kritizovat (!), ale místo toho bychom měli pokračovat ve snaze o pozitivní působení.

Někteří lidé skutečně jsou negativističtí. To ale neznamená, že se nedovedou adaptovat na prostředí tvořené lidmi, kteří negativističtí nejsou. Klíčem k úspěchu je neprovokovat konflikty, a nebýt ani zbytečně tolerantní, ale systematicky, vytrvale a jasně ukazovat, co je podle našeho názoru správný přístup, a nenechat se za žádnou cenu zatáhnout do negativních emocí. Pak se nám s dobrou pravděpodobností povede negativistu překonat, a bude z něj opět užitečný kolega.

PhDr. Vojtěch Bednář

PhDr. Vojtěch Bednář

Specializuji se na otázky vedení, motivování, řízení lidí ve firmách, vytváření a udržování firemní kultury. Učím manažery na všech úrovních pracovat s lidmi tak aby firmu vnímali jako součást svého života, aby jejich práce byla efektivní, smysluplná a naplňovala potřeby firmy i jich samotných.

více o autorovi
články autora

Mgr. Petr Hlušička

Mgr. Petr Hlušička

Odborný psycholog zabývající se především aplikovanou psychologií v oblasti lidských zdrojů.

více o autorovi
články autora

PhDr. Jan Drahoňovský

PhDr. Jan Drahoňovský

Psychologické poradenství v rámci firmy i osobního života, školení, semináře

Témata: Komunikační pasti a bariéry, přesilové hry a manipulace, stresové zatížení, propojení práce a osobního života, existenciální dilemata apod.

více o autorovi
články autora


© 2019 Firemní sociolog | ISSN 1805-6520