18. 11. 2012   PhDr. Jan Drahoňovský

Jistě jste si mnohokrát všimli, že v pracovních kolektivech, kde je zhruba stejný počet mužů a žen podobného věku, bývá atmosféra velmi tvůrčí, jiskrná a radostná. Tentokrát se nebudu zabývat problémem, spíše zajímavým fenoménem, bez něhož by spousta lidí chodila do zaměstnání jen s velkým přemáháním.

Nemusím jistě příliš zdůrazňovat, jak moc jsou erotické fantazie součástí každodenního života mužů i žen od patnácti do šedesáti. V tomto směru si své řekl již slovutný Sigmund Freud. Pokud jsou v pracovním kolektivu alespoň nějaké ženy (přičemž podle mého pozorování k nejvýraznějšímu jiskření dochází při poměru ⅓ žen a ⅔ mužů podobného věku), automaticky se v podvědomí mužů objevují myšlenky alespoň čistě hypotetické možnosti si s některou z nich užít erotické dobrodružství (u žen samozřejmě taktéž). Pokud k tomu přičteme skutečnost, že spolu trávívají zpravidla více času než se svými právoplatnými partnery a to ještě v době, kdy bývá biologická aktivita nejvyšší, máme o zábavu postaráno. 

Mnozí muži, jinak velmi líní a nevynalézaví, se v přítomnosti mladších atraktivních kolegyň (což nemusí být podmínkou) doslova přetrhnou a jsou schopni podávat nebetyčné výkony, které by z nich ani nejšikovnější manažer jinak nevydoloval. (Samozřejmě hlavně zpočátku, po čase se vrací ke své přirozenosti.) Ve svém minulém zaměstnání (s extrémní koncentrací mužů) jsem býval svědkem tohoto fenoménu jiskření na poradě v malém kolektivu, když tam jednou za čas jako náhrada přišla mladší a poněkud vyvinutější kolegyně. Moc dobře si pamatuji, jak se lišila energie takové porady od běžného stavu. Naráz všichni jako by ožili a zejména jedinci předdůchodového věku doslova sršeli vtipem a minimálně o dvacet let na tu chvíli omládli. 

Eric Berne – zakladatel Transakční analýzy – vtipně popsal několik „her“ s erotickým tématem. Výše uvedený příklad je hrou Kavalír, kdy muž se všemožně dvoří a žena (pokud není vyloženě tupá nebo tzv. mužatka) na tuto hru přistupuje a zájem opětuje. Ve skutečnosti se jedná o velmi neškodnou společenskou zábavu, při níž si obě strany zvyšují své sebevědomí. Pakliže by ale zájem od ženy byl skutečně opětován a neškodné flirtování by přerostlo ve vážně míněný příslib, muž obvykle zpanikaří a prchá. Jednak protože se obává možných sociálních důsledků a především proto, že tato hra je u něho ve své podstatě lékem na nesmělost či předchozí špatné zkušenosti s ženami. Tento rádoby světácký postoj nikomu neublíží a je ve své podstatě bezpečný. 

Hrou doplňkovou ze strany ženy je hra “Vy jste ale báječný”, kdy nepokrytě pochlebuje některému z kolegů, typicky nějakému troubovi. Zájem pochopitelně není opravdový, tato hra slouží jednak k rozptýlení dlouhé chvíle a jednak k posílení vlastního sebevědomí. Někdy může dojít paradoxně dokonce k tomu, že daný muž (jinak zcela průměrný) se chopí obtížného až nadlidského úkolu a skvěle jej zvládne jen proto, že se nechce vzdát pocitu, že je úžasný. 

Obě tyto hry mohou mít nepříjemné následky v případě, že protistrana má natolik nízkou sociální inteligenci, že toto koketování vezme vážně. Tím se naruší křehká rovnováha pracovně kamarádských vztahů. 

Další, známou hrou, ovšem nikoli již eticky nezávadnou, je Hra s ohněm, tedy v tomto případě žena s některým mužem (muži) nepokrytě flirtuje, ale nemyslí to tak. Užívá tedy klamu za účelem nikoli pouze ukrácení dlouhé chvíle, jako v předchozích případech, ale většinou k získání něčeho (od předběhnutí ve frontě na oběd až po žádost o navýšení platu). Pokud se daný muž chytne na tuto návnadu, pak již záleží jen na ženě, kam až situaci nechá zajít. Tato hra je však primárně mocenská a nikoli erotická. Je zbytečné se na ženy za to zlobit. V tomto případě jen šikovně využívají to, co mají přirozeně k dispozici a navíc si musíme uvědomit, že ani protistrana v tom není nevinně. 

Tuto sexuální dynamiku můžeme využít pro dosahování obecně prospěšných cílů. Erotické pnutí je přece jen energie (a podle tradiční psychoanalýzy vlastně jediná životní energie, kterou máme k dispozici). Pokud ji správně namíříme do pracovního procesu, můžeme společně dosáhnout mnohého a ještě si při tom užít zábavu. Jedna poznámka pro vedoucí: Největší pnutí vzniká v malých skupinách do dvaceti lidí spíše mladšího věku (případná manželství nehrají roli), pokud tento jev zůstává na úrovni flirtování, jak bylo popsáno výše, jde o velmi mocný nástroj produktivity. Při tom vzniká tzv. synergie (společné proudění) a lidé se budou v takovém prostředí cítit dobře, práce je nebude nijak zatěžovat. 

Ne vždy to však zůstane jen na této rovině, což již může přinést mnohé nesnáze. O tom si ale povíme až někdy příště.

Přihlásit odběr na LinkedIn

PhDr. Vojtěch Bednář

PhDr. Vojtěch Bednář

Specializuji se na otázky vedení, motivování, řízení lidí ve firmách, vytváření a udržování firemní kultury. Pracuji s manažery a vedoucími pracovníky na všech úrovních a pomáhám jim pracovat s lidmi. Efektivně, smysluplně a přátelsky.

více o autorovi
články autora

Mgr. Petr Hlušička

Mgr. Petr Hlušička

Odborný psycholog zabývající se především aplikovanou psychologií v oblasti lidských zdrojů.

více o autorovi
články autora

PhDr. Jan Drahoňovský

PhDr. Jan Drahoňovský

Psychologické poradenství v rámci firmy i osobního života, školení, semináře

Témata: Komunikační pasti a bariéry, přesilové hry a manipulace, stresové zatížení, propojení práce a osobního života, existenciální dilemata apod.

více o autorovi
články autora

Mgr. Jakub Oliva, LL.M.

Mgr. Jakub Oliva, LL.M.

Jako advokát s výlučnou specializací na pracovní právo jsem s našimi klienty absolvoval nespočetně kontrol ze strany inspekce práce, stejně tak jako mám za sebou nepřeberná jednání s odborovými organizacemi a soudní řízení týkající se pracovního práva (pracovní úrazy, nemoci z povolání, odstupné, neplatné výpovědi a okamžitá zrušení, spory z kolektivních smluv, diskriminace, náhrada škody aj.).

více o autorovi
články autora


© 2024 Firemní sociolog | ISSN 1805-6520