8. 2. 2021   Mgr. Petr Hlušička

V poslední době si čím dál více velkých firem v Evropě a Americe začíná uvědomovat negativní dopady aktuální situace na své zaměstnance. Začínají tedy realizovat praktická opatření, která je mají eliminovat a zároveň poskytují podporu svým pracovníkům.

Z krátkodobého hlediska můžeme poměrně dobře zvládat intenzivní zátěž a může to být pro nás i motivací a impulsem ke změně. V okamžiku, kdy se dostáváme do situace, kdy nemůžeme realizovat žádné kroky nebo opatření, které by nám poskytly východiska nebo řešení daného stavu, tak se dostáváme do negativní zátěže, která pro nás může znamenat vážné psychické i fyzické následky.

S tímto se v současné době do určité míry potýkáme všichni a nebavíme se pouze o zátěži v pracovním prostředí, ale naopak o poměrně komplexní zátěž ve všech sférách našeho života. Ať se jedná o již zmíněnou pracovní stránku, ale také o stránku fyzickou, psychickou a i sociální. Do všech těchto oblastí v současné době zasahuje covid-19 a s ním spojená opatření.

Poměrně běžně jsme schopni se vypořádat s dopady zátěže na naše tělo i psychiku. Každý z nás má nastavený vlastní „relaxační“ režim. Mezi nejosvědčenější patří například sport či fyzická aktivita, která nám pomáhá vyplavit metabolickou zátěž spojenou se stresem. Dále formou sociálního kontaktu, který nám umožňuje dostat ze sebe negativní nálady a myšlenky, tím že si popovídáme se svými blízkými. Nebo třeba tím, že máme určité plány, cíle a vyhlídky, na které se můžeme těšit.

Téměř o všechny tyto formy uvolnění napětí jsme v určité míře přišli.  Navíc jsme naopak nuceni omezovat fyzické aktivity a sociální kontakt na ten nejnutnější. A to jak v práci, tak i soukromí. To může toto napětí v nás dále zvyšovat.

Toto si začínají uvědomovat i velcí zaměstnavatelé a za pravdu jim dávají i nedávné výsledky výzkumů, které na to poukazují a varují před možnými dopady. Podle nejnovějších poznatků dochází u dvou třetin zaměstnanců ke zhoršení duševního zdraví, které mají přímé dopady na pracovní výkonost. A u čtyřiceti procent zaměstnanců dochází k syndromu vyhoření. A to se bavíme o následcích pouze v rámci pracovního prostředí.

Dalším aspektem je samozřejmě komplexnost současné situace, ve které se naši zaměstnanci nacházejí v rámci domácího prostředí. Zde se buď musí po návratu z pracovního prostředí věnovat zvýšené péči o své potomky nebo v rámci home office musí dělit svoji pozornost mezi výchovu a práci samotnou. To vše bez jasných výhledů do budoucnosti či časové ohraničenosti.

To vše reálně zvyšuje výskyt depresí, úzkostí a dalších psychických komplikací a poruch. Zde se již nejedná pouze o psychický diskomfort, ale reálně o schopnost zdravě fungovat a žít.

Tyto dopady firmy začínají pociťovat a pro jejich snížení začínají realizovat celou řadu opatření. Mezi ně patří například:

  • Příprava vedoucí pracovníky na to, aby byli schopni rozpoznávat výskyt těchto negativních dopadů a jejich projevů. Včetně rozvoje jejich schopností vytvářet nekonfliktní prostředí a poskytovat svým podřízeným adekvátní podporu. A to i za využití on-line prostředí.
  • On-line programy pro zaměstnance na téma zvládání zátěžových situací, které jsou vedené odborníky. To jim poskytuje vhodný prostor pro uvolnění napětí, získání adekvátních dovedností, ale i podporu v době, kdy ji potřebují.
  • Samozřejmostí začíná být i dostupná odborná pomoc a podpora (i online formou), kterou mají zaměstnanci k dispozici v případě, že situaci přestávají zvládat. A to jak formou vhodných asistenčních programů, odborníků nebo alespoň zprostředkováním kontaktů, které mohou zaměstnanci využít.

Z našich zkušeností můžeme doporučit formát on-line workshopů na téma zvládání zátěžových situací, ale také Zaměstnaneckého asistenčního programu, který pracovníkům poskytuje online podporu v krizových situacích.

viz: https://www.firemni-sociolog.cz/cz/sluzby/metody/631-zap-zamestnanecky-asistencni-program

PhDr. Vojtěch Bednář

PhDr. Vojtěch Bednář

Specializuji se na otázky vedení, motivování, řízení lidí ve firmách, vytváření a udržování firemní kultury. Učím manažery na všech úrovních pracovat s lidmi tak aby firmu vnímali jako součást svého života, aby jejich práce byla efektivní, smysluplná a naplňovala potřeby firmy i jich samotných.

více o autorovi
články autora

Mgr. Petr Hlušička

Mgr. Petr Hlušička

Odborný psycholog zabývající se především aplikovanou psychologií v oblasti lidských zdrojů.

více o autorovi
články autora

PhDr. Jan Drahoňovský

PhDr. Jan Drahoňovský

Psychologické poradenství v rámci firmy i osobního života, školení, semináře

Témata: Komunikační pasti a bariéry, přesilové hry a manipulace, stresové zatížení, propojení práce a osobního života, existenciální dilemata apod.

více o autorovi
články autora


© 2021 Firemní sociolog | ISSN 1805-6520