1. 6. 2020   PhDr. Vojtěch Bednář

Co trápí zaměstnance v koronavirové krizi – a v té, co přijde po ni? Jak zvládá krizi liniový management a co zaměstnance v krizi stmelilo a potěšilo? Zeptali jsme se manažerů a dnes vám přinášíme odpovědi.

„Koronavirová“ krize, která nás letos postihla, byla pro většinu manažerů šok. Pravda je, že pokles, případně samotná krize se v nějaké podobě čekaly, nicméně co je způsobí, ani jak budou vypadat, nemohl odhadovat nikdo.


Kompletní zprávu si můžete stáhnout zde


Protože je dobré vědět, jak se tato krize dotýká firem po stránce jejich personálního řízení, uspořádali jsme průběžnou anketu a ptali se – nejprve našich klientů a poté čtenářů, jak ji vnímají. Postupem času se nám podařilo sesbírat padesátku kvalifikovaných názorů z českých firem, především středních a větších středních. Tyto názory nám říkají mnohé o tom, co se v krizi děje se zaměstnanci, na co se připravit i čeho obávat.

Stručné shrnutí

  • Firmy očekávají pokles práce a omezování personálních výdajů; bude se redukovat a propouštět
  • Zaměstnanci se obávají o svou budoucnost a jistoty více než o své zdraví
  • Krize umožnila zaměstnancům se semknout dohromady a být více loajální firmám
  • Nejnižší vedení situaci zvládá

 

Krize se nás dotýká…

Pokud jde o otázku, zda se firem krize dotkla nebo ne, v první fázi byli respondenti ovlivněni více vládními opatřeními než samotným problémem viru. I když část zaměstnanců byla indisponována v důsledku viru (tedy na nemocenské, v nařízené karanténě či izolaci), největším problémem byla omezující vládní opatření, která prakticky zastavila ekonomiku. Přibližně dva týdny po nich se začal přidávat také faktor výpadku objednávek.

obr1 

Že krize nebude mít právě pozitivní dopad na podnikání z dlouhodobého hlediska , je zřejmé, avšak katastrofu (zatím) neočekáváme. Většina našich respondentů vnímá dopad jako středně až méně negativní. Protože většina respondentů pochází z různých průmyslových odvětví, překvapuje nás jejich optimismus, i když je potřeba dodat, že v průběhu sběru odpovědí se původně spíše pozitivní názory ve prospěch jen krátkodobého dopadu začaly překlápět do více skeptické polohy.  Ruku v ruce s tímto šel názor na další vývoj personální politiky firmy. Jestliže na začátku krize naši respondenti předpokládali, že jejich personální obsazení zůstane víceméně stejné, ke konci se začali přiklánět k názoru, že je zřejmě čeká propouštění (28%), redukce agenturních zaměstnanců (14%), uzavírání poboček (8%) anebo kombinace více dílčích či všech těchto opatření.

 obr2

 

 Lidé se bojí

Podívejme se na lidi. Lidé se bojí. A to zcela viditelně. Bojí se o své zdraví, ale stejně tak (a v součtu více) se bojí o svou budoucnost, přičemž nárůst obav o budoucnost jde ruku v ruce s poklesem optimismu firem – čím hůře vnímá situaci management, tím horší vyhlídky mají jeho lidé. V praxi to znamená, že zaměstnanci vidí, co se ve firmách děje, a bylo by naivní  si myslet, že stav lze před nimi tajit.

 obr3

 Ale také jsou schopni spolupracovat

Krize má ale také svá pozitiva – a ne právě malá. Naši respondenti zaznamenali zvýšení iniciativy ze strany zaměstnanců, a dále to, že se zaměstnanci dokázali tzv. semknout dohromady. Viditelně také přestaly konflikty, protože krize má vyšší závažnost než osobní půtky, a zvýšila se důvěra zaměstnanců ve firmu. Nárůst uchazečů o práci ke konci období pak souvisí spíše než s fungováním uvnitř firmy s vývojem na trhu práce. Jak však vidíme, epidemie není pouze negativní, šok, který s ni přichází, může představovat vítané řešení řady nešvarů z „běžného stavu“.

 obr4

 Na prvním místě klid

Co je pro firmy nejdůležitější v krizi? Odpověď je jednoduchá, jasná, jednoznačná a nepřekvapivá – udržet klid. Je to daleko důležitější než udržet zaměstnance v práci, přimět je k vlastní aktivitě, motivovat k výkonu. Firmy po svých zaměstnancích na jednu stranu požadují (a oprávněně očekávají), že budou poskytovat výkon, na straně druhé ale podmínky vytvářejí nejistotu. V této situaci se největším problémem stává atmosféra na pracovišti; obavy zaměstnanců o zdraví a také o budoucnost zhoršují výkon, a přispívají tak k negativnímu stavu firem. Zkušenosti z minulých krizí ukazují, že řada společností by nemusela čelit vážným problémům, pokud by se povedlo včas udržet zaměstnance v klidu a bez obav právě o buducnost. Tyto obavy mají tendenci se uplatnit jako sebenaplňující proroctví.

 obr5

 Základem zvládnutí je liniový management

Nejdůležitější roli v každé krizi hraje nejnižší management – mistři, vedoucí skupin, oddělení, projektoví manažeři, zkrátka a dobře přímí nadřízení. Na jejich bedrech leží zvládnutí a udržení týmů, zajištění klidu a fungování firem, kontinuity provozu. Vše, co bylo uvedeno v předchozích otázkách, tedy zvládání obav a nejistot, zajištění klidu, výkonu a práce, to vše stojí a padá s nimi. Zvládají linioví manažeři nastalou situaci?

Dle našich respondentů ano. Většina zvládá velmi dobře, přibližně 31% pak „na výbornou“. To je v nastalé situaci dobrá zpráva, protože jejich nezvládnutí by mělo fatální následky.

 

obr6

Pomoc je zatím v kompetenci mistrů

Respondenti si uvědomují, že pro úspěšné fungování v krizi i po ni je zásadní udržení stability pracovní síly, nicméně podpora zaměstnanců, myšleno v osobní rovině, zatím leží více na vedoucích pracovnících, než aby byla systematicky organizována. Je to logické, ale dlouhodobě se nemusí ukázat jako šťastné.

 obr7

Co dělat dál?

Firmy si uvědomují důležitost svých zaměstnanců pro přežití následujícího období.  Základem úspěchu bude provádět nepopulární, ale nutná opatření související s úsporami a hledáním rezerv, ale současně zachování klidu. Tento úkol musí podporovat jejich vedení, ale jeho těžiště vždy leží na nejnižším stupni managementu. Zásadním pro přežití a stabilitu, zvláště poté, co „horká fáze“ současné krize zcela odezní, tak bude podpora těch, kteří jsou pro firmy nejdůležitější – nejnižších vedoucích pracovníků.

Tuto anketu zpracoval Firemní sociolog®.

Kompletní zprávu si můžete stáhnout zde

Otázky směřujte na adresu vojtech.bednar@firemni-sociolog.cz a tel. 731 782 385.

PhDr. Vojtěch Bednář

PhDr. Vojtěch Bednář

Specializuji se na otázky vedení, motivování, řízení lidí ve firmách, vytváření a udržování firemní kultury. Učím manažery na všech úrovních pracovat s lidmi tak aby firmu vnímali jako součást svého života, aby jejich práce byla efektivní, smysluplná a naplňovala potřeby firmy i jich samotných.

více o autorovi
články autora

Mgr. Petr Hlušička

Mgr. Petr Hlušička

Odborný psycholog zabývající se především aplikovanou psychologií v oblasti lidských zdrojů.

více o autorovi
články autora

PhDr. Jan Drahoňovský

PhDr. Jan Drahoňovský

Psychologické poradenství v rámci firmy i osobního života, školení, semináře

Témata: Komunikační pasti a bariéry, přesilové hry a manipulace, stresové zatížení, propojení práce a osobního života, existenciální dilemata apod.

více o autorovi
články autora


© 2020 Firemní sociolog | ISSN 1805-6520