27. 10. 2014   PhDr. Vojtěch Bednář

Umíte správně delegovat úkoly? Neděláte zbytečné chyby? Pojďme si dnes v několika tipech ukázat, na co je dobře dát pozor, aby způsob, kterým delegujeme práci, přinášel užitek, a neobracel se proti nám.

Delegování není jen důležitou součástí manažerské práce, je to nutnost. Pro mnoho manažerů ovšem není jednoduché, a řada v něm dělá zbytečné chyby. O delegování jsme na našem serveru již několikrát psali (a samozřejmě se mu budeme věnovat i nadále), dnes se ale podíváme právě na ony chyby. A samozřejmě na to, jak se jich vyvarovat

Delegujte přiměřeně

S výjimkou extrémních variant manažerských testů by mělo vždy platit, že pokud se rozhodneme delegovat projekt, nebo úkol, měli bychom jej vždy dát osobě, u které existuje dobrá šance, že se jej povede uspokojivým způsobem dokončit. Volba nesprávného člověka, specificky takového, který svěřenou práci nezvládneš je nejenom nešťastná pro něj samotného, ale hlavně se jedná o chybu manažera, který mu úkol svěřil. Chybu o to horší, že bývá často zaměňována se zlým úmyslem.

Delegujte důvěru

Pokud už úkol nebo práci svěříme někomu jinému, než sami sobě, musíme mu důvěřovat, že jej splní. Neustálá kontrola (specificky v průběhu plnění úkolu) je vždy na škodu. Takže pokud se rozhodneme delegovat, je potřeba dát osobě, na kterou jsme úkol převedli dostatečnou, respektive přiměřenou volnost a naši důvěru. To samozřejmě neznamená, že jí nebudeme kontrolovat. Avšak tato kontrola nesmí jít na úkor pohodlí při výkonu činnosti pracovníka. Jednoduše řečeno; pokud budete delegovanému stát za zády a kontrolovat jej, napácháte tím nejspíše mnohem více škody, než užitku.

Řečené platí

Že je potřeba úkol, který jsme delegovali jasně stanovit (jak zadat úkol?) a definovat je jasné. Častá chyba se však děje v tom, že manažeři mají tendenci ho po svěření měnit, upravovat, posouvat. Snažte se to nedělat. Časté změny v zadání, v rozsahu zodpovědnosti atd. vedou k chaosu a k nejistotě. Tím snižujete pravděpodobnost, že osoba, na kterou jste úkol delegovali jej splní tak, jak si představujete.

Tip: chcete se naučit delegovat? Objednejte si naše školení, nebo den s poradcem

Zpětná vazba je nutnost
Jakmile je úkol splněn, musíme člověku, který jej vykonal poskytnout zpětnou vazbu. Přecházení výkonu mlčením jej buďto stresuje (za předpokladu, že byl splněn nedostatečně), frustruje (když byl splněn dobře), a nebo, a to je nejhorší, ponechává v nejistotě.   Na rozdíl od prostého zadávání úkolu u delegování, kde přenášíme část pravomoci, platí, že nehodnotíme jen to, jak byl úkol splněn, ale i to, jak přiměřeně jsme jej my delegovali. Zpětnou vazbu pak musíme směřovat nejen na podřízeného, ale rovněž na sebe.

Vypadá to samozřejmě? Určitě. Bohužel právě tato pravidla se nejčastěji nedodržují, což velice komplikuje život mnoha podřízeným, jejich manažerům i celým organizacím. Delegování není jednoduché, avšak je možné se ho naučit. Přejeme vám hodně úspěchu.

PhDr. Vojtěch Bednář

PhDr. Vojtěch Bednář

Specializuji se na otázky vedení, motivování, řízení lidí ve firmách, vytváření a udržování firemní kultury. Učím manažery na všech úrovních pracovat s lidmi tak aby firmu vnímali jako součást svého života, aby jejich práce byla efektivní, smysluplná a naplňovala potřeby firmy i jich samotných.

více o autorovi
články autora

Mgr. Petr Hlušička

Mgr. Petr Hlušička

Odborný psycholog zabývající se především aplikovanou psychologií v oblasti lidských zdrojů.

více o autorovi
články autora

PhDr. Jan Drahoňovský

PhDr. Jan Drahoňovský

Psychologické poradenství v rámci firmy i osobního života, školení, semináře

Témata: Komunikační pasti a bariéry, přesilové hry a manipulace, stresové zatížení, propojení práce a osobního života, existenciální dilemata apod.

více o autorovi
články autora


© 2021 Firemní sociolog | ISSN 1805-6520