25. 8. 2014   Mgr. Petr Hlušička

Asertivita není pouze komunikační styl, ale celkový přístup k sobě samým a ke svému okolí.  Její základ je položen na rovnováze mezi prezentováním svých vlastních názorů a respektováním práv a potřeb ostatních.

Asertivita je schopnost vyjádřit se otevřeně a upřímně a zároveň odráží skutečný zájem o ostatní. Základem je uvědomovat si sami sebe, být věrni svým hodnotám a přesvědčením, v případě potřeby se za sebe a své názory dokázat postavit.

Asertivní přístup vám může zvýšit šance na plnohodnotné vztahy, pomůže vám mít ze sebe dobrý pocit, a dá vám pocit kontroly v každodenních situacích. Nezaručuje ale automatický úspěch, nebo férový přístup ze strany ostatních. Přesto vám poskytuje výhody, jako je snížení stresu, zvýšení sebeúcty, zlepšení rozhodovacích schopností a pocitu sebevědomí ve vztazích.

Asertivní komunikace vám umožňuje vyjádřit svá přání, myšlenky a pocity, způsoby, které ukazují respekt k přáním, myšlenkám a pocitům ostatních. Způsob, jakým vyjadřujete svůj názor a postoj, může ovlivnit samotné přijetí osobu, s kterou komunikujete. Máte tedy možnost ovlivnit pravděpodobnost, zda vám bude naslouchat či nikoliv.

Základním kamenem asertivity je umět vyjádřit sebe a své pocity a převzít za ně odpovědnost. Nejedná se tedy o napadání či obviňování ostatních, ale o vyjádření svých postojů a pocitů, které mohou informovat o vaší frustraci, hněvu nebo naopak o náklonosti.

 

  • Srozumitelnost

Buďte co nejkonkrétnější a nejsrozumitelnější v tom co chcete, co si myslíte a cítíte. Nejasné nebo nesmělé prohlášení pravděpodobně povede k nesprávné interpretaci. Vyzkoušejte tyto výroky:
"Cítím se ..."
"Nechci, aby ..."

  • Mluvte sami za sebe

Dejte jasně najevo, že to co sdělujete, vychází z toho, jak danou situaci vnímáte vy ze svého pohledu a zkušeností. Vhodné je použít formu „Já“:

„Já s Tebou nesouhlasím.“

Tato forma je protiváhou výroku „Ty se mýlíš.“ V okamžiku, kdy se vyjadřujeme sami za sebe, tak dáváme protistraně možnost vnímat situaci komplexněji a z jiného úhlu. Naopak, pokud sklouzneme do druhé formy, tak budeme pravděpodobněji podporovat zášť a odpor, spíše než porozumění a spolupráci.

  • Zpětná vazba

 

Požádejte o zpětnou vazbu, naslouchejte a snažte se vnímat, co vám druhá strana sděluje.

"Jak to vnímáte Vy? Co byste si přáli Vy?"

Žádost o zpětnou vazbu dává signál, že přistupujete otevřeně a s respektem k jejich názorům. Zároveň dává možnost předejít nedorozuměním a špatnému pochopení vyřčeného, stejně jako dává impuls ke společné diskusi.

Přihlásit odběr na LinkedIn

PhDr. Vojtěch Bednář

PhDr. Vojtěch Bednář

Specializuji se na otázky vedení, motivování, řízení lidí ve firmách, vytváření a udržování firemní kultury. Pracuji s manažery a vedoucími pracovníky na všech úrovních a pomáhám jim pracovat s lidmi. Efektivně, smysluplně a přátelsky.

více o autorovi
články autora

Mgr. Petr Hlušička

Mgr. Petr Hlušička

Odborný psycholog zabývající se především aplikovanou psychologií v oblasti lidských zdrojů.

více o autorovi
články autora

PhDr. Jan Drahoňovský

PhDr. Jan Drahoňovský

Psychologické poradenství v rámci firmy i osobního života, školení, semináře

Témata: Komunikační pasti a bariéry, přesilové hry a manipulace, stresové zatížení, propojení práce a osobního života, existenciální dilemata apod.

více o autorovi
články autora

Mgr. Jakub Oliva, LL.M.

Mgr. Jakub Oliva, LL.M.

Jako advokát s výlučnou specializací na pracovní právo jsem s našimi klienty absolvoval nespočetně kontrol ze strany inspekce práce, stejně tak jako mám za sebou nepřeberná jednání s odborovými organizacemi a soudní řízení týkající se pracovního práva (pracovní úrazy, nemoci z povolání, odstupné, neplatné výpovědi a okamžitá zrušení, spory z kolektivních smluv, diskriminace, náhrada škody aj.).

více o autorovi
články autora


© 2024 Firemní sociolog | ISSN 1805-6520