9. 12. 2012   PhDr. Vojtěch Bednář

Hrdinou našeho příběhu je česká firma podnikající v oblasti elektroniky. V této firmě působil vývojový tým, který měl za úkol vytvořit nový produkt spadající do kategorie high tech aplikací.  Firma v tomto projektu spatřovala věc velkého významu.

Jak už to v podobných případech bývá, v důsledku velké složitosti projektu a řady dalších okolností začalo v průběhu jeho vývoje docházet ke  zpožďování, prodražování a dalším komplikacím. Vedení společnosti k tomu bylo zprvu tolerantní, ale po nějaké době začalo vývojovému týmu dávat najevo, že požaduje jeho dokončení ke konkrétnímu datu. Datum bylo nastaveno s dostatečnou rezervou, ale zároveň bylo definováno jako končené.

Datum dokončení projektu se blížilo, a lidé, kteří na něm pracovali, se začali obávat, že se nemusí stihnout. Vedoucí týmu se pokusil u vedení společnosti sondovat možnost dalšího prodloužení časových limitů, ale bylo mu řečeno, že nic podobného nepřipadá v úvahu, a že pokud tým svou práci nezvládne, bude rozpuštěn, z velké části propuštěn, a že jeho úkol převezmou jiní lidé. Po této události se konal společný mítink celého týmu, kde se jeho členové kolektivně dohodli na tom, že produkt k danému termínu dokončí v minimálně fungující podobě, a následně budou hledat prostředky k tomu, aby jej mohli vylepšovat. Vyžadovalo to dílčí změny interních plánů, ale ty byly provedeny rychle, a celý vývoj se najednou skokem posunul o takový kus dopředu, že bylo reálné jej v termínu stihnout. Vedení o těchto změnách netušilo.

Termín odevzdání práce byl již takřka za dveřmi a práce se soustředily hlavě na to, aby se výsledek nadřízeným líbil. Známé nedostatky a chyby měly být řešeny následně. V okamžiku, kdy již byla naplánována konference s předáním výsledného produktu, přišel na ředitelství společnosti e-mail podepsaný jedním z členů týmu, který popisoval vše, k čemu došlo s tím, že produkt je ve stávající podobě sice hezký, avšak prakticky nepoužitelný, a navíc potenciálně velmi nebezpečný, a že by neměl být používán. Této e-mail se dostal do rukou nejvyššího managementu….

Jak byste se za dané situace zachovali?  Kdo jí způsobil? Vedení, vývojový tým? Nebo člověk, který na vše upozornil? Jaké by bylo nejlepší řešení situace a co udělat, aby se již neopakovala?