21. 4. 2013   PhDr. Jan Drahoňovský

Co dělat, když se Vaše spolupráce s delegovaným kolegou stane peklem?

Jindřich nastoupil do větší firmy jako inženýr-biochemik. Jeho úkolem bylo však spíše po odborné stránce dohlížet na vývoj i provoz klíčového odvětví firmy. Nedá se říci, že by řídil jiné inženýry, spíše je koordinoval a konzultoval s nimi důležité odborné záležitosti . Ačkoli pro tuto pozici bylo zapotřebí minimálně dvou lidí, byl na tomto místě bezmála dva roky sám. Firma totiž nemohla sehnat dalšího pracovníka s touto kvalifikací.

Nicméně Jindřich, který měl po vysoké škole předtím pouze jedno zaměstnání, se velice rychle zapracoval a chtěl ukázat, že na to má. Nedostatek praxe snadno nahradil přičinlivostí a poctivostí. Je pravda, že jeho nadřízený po něm nevyžadoval některé věci do důsledků a občas mu vyšel v něčem vstříc, Jindra měl v tomto směru poněkud výsostné postavení. Brzy se dobře zapracoval a stal se relativně respektovaným pracovníkem. Je ovšem nesporným faktem, že část pracovní náplně nebyla Jindrovi nikdy moc blízká, proto ji zanedbával, o čemž jeho nadřízený věděl a toleroval to. Po dvou letech ovšem přijali na stejnou pozici ženu, která byla asi o deset let starší, avšak celkem atraktivní. Jindra ji měl zpočátku zaučit (přičemž měli společnou kancelář), protože v této firmě nebylo příliš činností náročných na vysokou odbornost, zato však bylo velmi nesnadné proniknout do systému vnitřní komunikace, do procesů, které se tam odehrávaly. A to už měl Jindra za tu dobu dobře načtené. Jindřich nijak neskrýval, že nová kolegyně Vlasta je mu velmi sympatická, ba snad se mu i líbila, však to taky byla „šikovná“ ženská. S radostí ji tedy zasvěcoval do všeho, co o firmě věděl, a co si musel vybojovat naprosto sám (neboť jeho nezaučoval vůbec nikdo). Mezi Jindřichem a Vlastou nebylo nijak vymezeno, kdo bude mít ve firmě jakou působnost, vedoucí to nechával na nich. A Jindra s ulehčením zjistil, že Vlasta je velmi pracovitá a rozhodně nechce nechávat většinu práce na něm. Navíc Vlasta projevila nebývalý zájem o oblast Jindřichem dříve opomíjenou. To Jindru z počátku potěšilo a povzbuzoval ji.

Jednou týdně probíhala celopodniková schůze, kde se scházeli všichni vedoucí oddělení a projednávaly se důležité strategické záležitosti. Jindra tam měl důležité slovo, protože všichni postupem času zjistili, že do věcí vidí, a za jeho názorem stojí pronikavá analýza. Jindřich prozradil Vlastě spoustu informací, které jí pomohly se zorientovat. A to možná byla chyba. Navenek byla Vlasta dobrotivost sama a spolupracovala, jak Jindra ale ke svému zděšení zjistil, chovala se v podstatě jako neřízená střela. Např. se jednou Jindřich nemohl dostavit na strategickou schůzi a poslal tedy Vlastu za sebe. Měl se projednávat jeden docela důležitý projekt, ale bohužel Jindřich musel odjet na obchodní jednání do Prahy. Nicméně k tomu připravil veškeré podklady, sehnal si i zákulisní informace a Vlastě vše předal spolu s jasným stanoviskem (v tomto případě zamítnutí jednoho projektu). Jaké bylo jeho překvapení, když zpětně zjistil, že Vlasta jednala zcela svévolně v rozporu s jeho instrukcemi. K informacím od něho přistoupila, jako by neexistovaly, a projekt podpořila (snad aby se zalíbila ředitelovi, který tomu projektu fandil). Podobných situací, kdy se spolu Jindřich a Vlasta na něčem dohodli, a ona se pak zachovala na základě nějakého okamžitého popudu zcela jinak, bylo více, tento byl však nejmarkantnější. Po nějaké době Jindřich zjistil, že Vlasta si jede jenom po své linii a jeho nebere příliš na zřetel. Zjistil, že její zdánlivá otevřenost je poněkud jednostranná - pečlivě zvažuje, které informace mu řekne, a které nikoli. Aby Jindra podnikl nějaké kroky, v tom mu bránila jedna věc: ona se totiž navenek chovala velmi přátelsky, trvala na tom, že budou chodit společně na oběd apod. Ale pozadí bylo poněkud jiné. Jindra začal dostávat náznaky od kolegů, kteří mu byli nakloněni, že ho má Vlasta omotaného okolo prstu. On tento pocit neměl, ale kdo ví. O co Vlastě jde? Chce snad Jindru vyšoupnout? To se nezdá pravděpodobné, protože by tím nic nezískala. Práce tam je dost i pro dva a snižování stavu se nechystá. Pro Jindru je složitější i soužití v jediné kanceláři, protože Vlasta je jednoduše živel, a  je jí všude plno. Jindřich je introvert, který si potřebuje řadu věcí v klidu promyslet. Navíc ke své hrůze zjistil, že s některými z kolegů ztratil kontakt (nemá na ně tolik času), a jiní se od něho odtáhli z ne zcela zřejmých důvodů. 

Co byste Jindrovi poradili? Je to opravdu vážné, nebo v zásadě o nic nejde? Má jít  Jindra za vedoucím? (Ale co mu vlastně má říci?) Nebo něco úplně jiného?


Odpovídá PhDr. Vojtěch Bednář - sociolog

Domnívám se, že hlavním problémem je v tomto případě nedostatečně vyjasněná pozice obou zaměstnanců a to jak vůči sobě navzájem, tak i v rámci firmy. „Sebezáchovným“ opatřením by bylo, kdyby  došlo k jasné, a jednoznačné definici jejich pravomocí, kompetencí a pracovního vztahu. Je-li to možné, bylo by dobré, pokud by  se určila seniorita,  tj. kdo je nadřízeným, případně v jakých věcech.

Problémy vyplývající z různých povahových vlastností, různých typů lidí a jejich různých vzorců chování jsou snadno zvládnutelné, pokud všichni ve všech okamžicích vědí, na čem jsou. Pokud ne, otevírá se prostor pro to, aby rozdíly, které za normálních okolností vedou k pozitivním efektům vše poškozovaly. Pokud se oba jsou schopni dohodnout a své pozice si neutrálně vyjasnit, budou schopni též napnout své úsilí správným směrem.



Odpovídá Mgr. Petr Hlušička - psycholog

Možné příčiny:

 Daná problematika má několik rovin a úhlů pohledu (jako ovšem vždy).

 V první rovině, která se týká samotného Jindry, hraje roli jeho přístup k pracovní činnosti a osobní chování na pracovišti celkově. Vzhledem k jeho malým předchozím pracovním zkušenostem nebyl schopen si řádné pracovní návyky. Vybíral si činnost především dle osobní zajímavosti a preferencí. Vedoucí mu zároveň umožňoval poměrně značnou osobní volnost i při výběru vlastní pracovní náplně. Díky dobrým pracovním výsledkům ve zvolených oblastech necítil potřebu zpětné vazby či korekce jeho činností.

Zdánlivá svoboda a volnost vytvořila v Jindrovi pocit rodinné atmosféry, kdy vše funguje na přátelských vztazích až ve familiární rovině.

Při nadměrně věnované péči do nově příchozího člena „rodiny“ a novém vývoji situaci, vnímá určitě pocity zrazené důvěry a pochyb. Zároveň to, že je Vlasta dobře přijímána kolektivem i vedením, v reakci na její činy, v něm může vyvolávat neoprávněnou ztrátu vlastního postavení.

 Z pohledu Vlasty, která je zvyklá ze svých bohatých zkušeností vstupovat do kolektivu razantně a snaží si brzo získat dostatek důležitých kontaktů, je naprosto normální získat maximum informací z mladého kolegy. Ten je navíc více než vstřícný a z jejího pohledu až příliš naivní. Vlasta má tendenci si na základě vlastního zhodnocení informací vytvořit svůj vlastní názor a vytvořit optimální přístup v novém zaměstnání. Částečně přejímá volný postoj Jindry, kterému zaměstnavatel nechává volný přístup a Vlasta ho začíná napodobovat. Začíná se pragmaticky rozhodovat a stabilizovat svoji pozici ve firmě.

 Rovina z pohledu zaměstnavatele se bude odvíjet z jeho potřeby dvou lidí na této odborné pozici. Do současné doby byl nucen mít plný spoleh na Jindru, který zastával se svojí odborností důležitý a zodpovědný post. Vzhledem k jeho pracovnímu nasazení, přátelským vztahům ve firmě a tomu, že nastupoval téměř jako čerstvý absolvent nebyly nikdy pochybnosti o jeho loajalitě a či snaze. Současnou situaci může vnímat pozitivně, protože do firmy vstoupila tolik potřebná pracovní síla s odpovídající odborností a snížila se závislost pouze na osobě Jindry. Zvýšila se tak i zastupitelnost. Vlasta byla vybírána pravděpodobně i s ohledem na své předchozí bohaté zkušenosti, což mohlo přinášet i bonus jako protiváha k Jindrovu „nezkušenému“ pohledu. Aktuální stav může vedoucím i zaměstnavatel brát ne jako konfliktní, ale naopak jako druhou stranu mince, která mohla tolik chybět.

 Možné řešení:

 Současná situace je de facto následkem benevolentního a možná i nedostatečného vedení, které umožnilo nastavit volnou pracovní atmosféru bez viditelných komunikačních kanálů a zodpovědností. I s ohledem k sice dlouhodobě očekávanému obsazení dané pozice, je nutné zásadněji z pozice vedení podchytit tuto změnu a zakotvit tak oba zaměstnance i ve vztahu mezi sebou.

Nastavit jasné pravomoci a pokud možno oddělené zodpovědnosti a projekty. Je zásadní si s oběma zaměstnanci společně sednout a probrat jednotlivé podmínky a pravidla.

Vedoucí musí tuto situaci sám vnímat a zakročit. Pokud by situace dospěla do fáze, že se žádné změny nekonají a Jindra by byl nucen osobně kontaktovat svého vedoucího. Tak ve své roli selhává právě vedení, které by si mělo danou situaci a změnu, kterou samo přivodilo uvědomovat a učinit patřičná opatření.

Přihlásit odběr na LinkedIn

PhDr. Vojtěch Bednář

PhDr. Vojtěch Bednář

Specializuji se na otázky vedení, motivování, řízení lidí ve firmách, vytváření a udržování firemní kultury. Pracuji s manažery a vedoucími pracovníky na všech úrovních a pomáhám jim pracovat s lidmi. Efektivně, smysluplně a přátelsky.

více o autorovi
články autora

Mgr. Petr Hlušička

Mgr. Petr Hlušička

Odborný psycholog zabývající se především aplikovanou psychologií v oblasti lidských zdrojů.

více o autorovi
články autora

PhDr. Jan Drahoňovský

PhDr. Jan Drahoňovský

Psychologické poradenství v rámci firmy i osobního života, školení, semináře

Témata: Komunikační pasti a bariéry, přesilové hry a manipulace, stresové zatížení, propojení práce a osobního života, existenciální dilemata apod.

více o autorovi
články autora

Mgr. Jakub Oliva, LL.M.

Mgr. Jakub Oliva, LL.M.

Jako advokát s výlučnou specializací na pracovní právo jsem s našimi klienty absolvoval nespočetně kontrol ze strany inspekce práce, stejně tak jako mám za sebou nepřeberná jednání s odborovými organizacemi a soudní řízení týkající se pracovního práva (pracovní úrazy, nemoci z povolání, odstupné, neplatné výpovědi a okamžitá zrušení, spory z kolektivních smluv, diskriminace, náhrada škody aj.).

více o autorovi
články autora


© 2024 Firemní sociolog | ISSN 1805-6520